Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Ztráta národní sebedůvěry po japonsku

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

  • japonsko-dusek
Japonsko v dohledné době ztratí svou pozici druhé největší světové ekonomiky. Ekonomická stagnace trvající po dvě desetiletí a rekordní zadlužení země vzbuzují s vypuknutím evropské dluhové krize obavy nejen mezi ekonomy, ale i mezi běžnými občany. Japonci mívají stále častěji kritický pohled na svou zemi.

Dle nedávného průzkumu japonského deníku Asahi Shinbun, kterého se zúčastnilo 2347 respondentů, se až 95% dotazovaných Japonců obává o budoucnost země. Ekonomika země již není tak jak tomu bylo v minulosti zdrojem národní pýchy. Dle průzkumu je 75% Japonců pyšných na svou zemi, pouze 34% dotázaných však uvedlo stejné tvrzení i o ekonomice země. Nejvíce, 94% dotázaných, je pyšných na národní technologickou vyspělost, na druhém místě zdrojů národní pýchy se s 92% nachází japonská tradiční kultura. 85% dotazovaných ve věku 20 - 30let uvedlo jako zdroj národní hrdosti „soft power" neboli vedoucí pozici ve vývoji a tvorbě počítačových her a anime, japonských animovaných komiksů.

Toshiki Sato, profesor na Tokijské univerzitě, vysvětluje výsledky průzkumu ztrátou identity v japonské společnosti. „Technologická vyspělost země by se měla projevit na ekonomické sebedůvěře. Fakt, že lidé vyjadřují svou pýchu nad úrovní technologického vývoje, ale nikoliv již nad ekonomikou země, je známkou nedostatku národní sebedůvěry."

Na dotaz ohledně vize budoucí společnosti 51% uvedlo, že věří ve společnost, jejíž ekonomická prosperita je zajišťována tvrdou prací, 43% respondentů naopak věří, že přiměřená životní úroveň by měla být dosažena i bez velmi tvrdé práce. 73% dotazovaných preferuje společnost, kde úroveň bohatství není tak vysoká, ale kde nejsou velké rozdíly mezi jednotlivými vrstvami. Dle průzkumu by 73% Japonců upřednostňovalo rozsáhlou správu země poskytující širokou paletu služeb v oblasti sociálních jistot i za cenu vyšších daní, zbytek by naopak preferovalo vládu malou. Připomíná vám to něco? Pro zemi, která je bezesporu jedním ze vzorů tvrdého kapitalismu, se může vysvětlení těchto výsledků zakládat na nejistotě (a tedy strachu) ohledně budoucího vývoje rapidně stárnoucí populace a ekonomického úpadku země. V období s vysokou nezaměstnaností, špatnou ekonomickou situací, slabého politického vedení a nepříliš optimistického výhledu se tak stáváme svědky zvýšeného sociální soucítění.

V otázce role Japonska ve světě 39% dotázaných uvedlo, že Japonsko by mělo být jedním z hlavních světových hráčů (global powers) s větším vlivem a povinnostmi, 55% se domnívá, že Japonsko by nemělo být hlavním světovým hráčem.

V otázce imigrační politiky zůstává japonská společnost konzervativní. Pouze 26% respondentů by podpořilo uvolnění přísných imigračních zákonů, aby tak umožnilo udržet ekonomickou vitalitu země. S opravdu nepříznivě se vyvíjející demografickou situací v zemi zůstává tato zatvrzelost překvapením. Kultura společnosti, která fungovala izolovaně až do 16. století, se nabízí jako jedno z možných vysvětlení. Obavy z cizích kultur však budou muset být překonány. Mladí, vzdělaní a hlavně ekonomicky aktivní obyvatelé převážně z chudších asijských zemí jsou totiž s velkou pravděpodobností jedinou nadějí na „vylepšení" demografické situace Japonska.

Dalším důkazem o ústupu ze statusu ekonomické super velmoci v myslích japonského lidu, ale i o silném vztahu k přírodě, je většina z dotazovaných (78%) upřednostňujících důraz na ochranu životního prostředí i za cenu nulového ekonomického růstu. Je zajímavé, že i po 20 letech ekonomické stagnace je životní úroveň obyvatel relativně vysoká. Dnešní chudnoucí Japonec tak bude vždy bohatší než bohatnoucí Čech. Státní dluh dosahující dvojnásobku velikosti japonské ekonomiky ale zůstává dle některých expertů časovanou bombou. Restrukturalizace státních financí je jednou z priorit a zároveň nejtěžším úkolem nového premiéra Naoto Kana.

Profesor Sato uvedl, že výsledky průzkumu by měly být vnímány v pozitivní světle. „Přílišná ztráta důvěry není žádoucí, ale schopnost být skromným národem je ctností." Příliš neopodstatněné národní sebedůvěry a pýchy mělo pro Japonsko v historii několikrát nedozírné následky, ať již to byla porážka po boku nacistického Německa a následná okupace Spojenými Státy, ekonomický boom provázený devastující znečištěním či prasknutí bubliny na realitním trhu. Doufejme, že nynější oslabení japonské národní sebedůvěry tak bude v budoucnu následováno opodstatněným národním optimismem.

 

Převzato z Eastbound.cz

Foto autor

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře