Tajná válka proti Íránu

Zavraždění íránského nukleárního vědce Darwiše Rezai Nedžadi znovu oživila válku proti Íránu a jeho nukleárnímu programu. Mladý, 35 letý vědec byl zastřelen 23. července v Teheránu. Íránské úřady označily Darwiše Nedžadu za obyčejného studenta elektronického inženýrství, Izrael a západní média mluvili o jeho osobě jako vědci zapojeném do jaderného programu.

Co je na celém případu zarážející je odvaha s jakou byla vražedná akce na D. Nedžadu provedena. Připomínám, že jeho zavraždění probíhalo během bílého dne v Teheránu, prostřednictvím dvou osob, které atentát provedli na motocyklu. Celá akce vyvolává otázky a podezření směřující k samotné íránské tajné službě. Možná je tato možnost málo pravděpodobná, ale poukazuje na skutečně napjaté vztahy mezi prezidentem Ahmadínežád a Chomeijním. Atentát na mladého vědce může být také skrytou cestou jak oslabit pozici prezidenta, včetně jeho popularity. Dalším důvodem jeho usmrcení může být jeho nepohodlná osoba a nutné umlčení, čímž se Írán vyhnul jeho zběhnutí a prozrazení státního tajemství. Cena by však byla příliš vysoká, protože systém by ztratil cenného vědce, který mohl školit novou generaci nukleárních specialistů.

Další možností jsou Íránci, pracující pro západní zpravodajské služby. Džundullah - fanatická sunitská frakce je jednou z možností, jelikož již v minulosti zrealizovala několik útoků v převážně sunitských částech a to v Baluchistane a Sistane. Tato frakce je podle všeho podporována pákistánskými a saúdskými zpravodajskými službami, svou roli zde hraje i USA. Důkazem jsou i informace, podle nichž byl v USA v červenci 2008 tajně odsouhlasen rozpočet pro vyzbrojování a financování teroristických organizací jakou je např.. zmiňovaný Džundullah, jehož financování je součástí tzv.. "Black operations".

Hlavní (domácí) organizovanou opoziční skupinou je „Mudžahedínsky lid Íránu", jenž je podporovan různými zahraničními zpravodajskými službami. Tato organizace je zároveň hlavním zdrojem zpravodajských informací, což je důvodem proč jim americká armáda po tajných jednáních zajistila ochranu a logistickou podporu. Dohoda mezi USA a Mudžahedýny byla kontroverzní, protože Státními department USA je zařadil mezi teroristické organizace - Mudžáhídové v minulosti provedli několik atentátů na vysokopostavené osoby z politického života Íránu, včetně zástupce velitele generálního štábu íránských ozbrojených sil brigádního generála Alího Sayyeda Širaziho. Ten byl zavražděn v blízkosti svého domu v dubnu 1999. Další vysoce postavená osoba, na kterou spáchali atentát byl Asadollah Ladževardi (bývalý správce věznice Evin).

Se znalostí íránských poměrů a krajiny, schopností infiltrace do různých bezpečnostních služeb Íránu a lokální podpory jsou Mudžahedíni činěni zodpovědnými za různé atentáty a diverzní akce. Je ovšem možné spojovat je i s cizími tajnými službami?

Po zničující válce v Iráku a jejích dopadech, po potížích v Afghánistánu si Bílý dům nemůže dovolit frontální útok na Írán. Tento krok zřejmě zakázal i Izraeli, i přes jeho naléhání na letecký útok proti nukleárním íránským zařízením.

USA v tomto případě zvolily psychologickou válku, která má oslabit Teherán. Jde o propagandu, ekonomické sankce, softwarový útok prostřednictvím viru Stuxnet připisovaný Izraeli, který měl způsobit problém a zdržení íránského nukleárního programu. Dále musíme zmínit "Black operations", které zahrnují zmizení nukleárního experta Šahrama Amiriho v průběhu jeho pouti do Saúdské Arábie v roce 2009 a jeho náhlý návrat do Teheránu za nevyjasněných okolností, patří zde dále atentáty na vědce Massoud Ali Mohammadiho, Madžída Šahriara a Darwiše Nedžada. Poslední atentát byl podle zdroje z izraelských zpravodajských služeb, jenž se vyjádřil pro Der Spiegel, řízený Mossadem:

"Je to první velká akce nového šéfa Mossadu Tamira Pardoa"

Je zjevné, že ekonomické a diplomatické sankce mají své hranice, takže jedinou nadějí jak vyvíjet tlak na Íránskou islámskou republiku a oslabit tak její jaderný program je sabotáž v jakékoli formě a to až do doby, kdy se nenaskytne jiná alternativní strategie nebo dohoda.

I.B.