Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Meilin Klemann: Inflace v Číně stále stoupá - rostou především ceny potravin

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

  • cinaa
Navzdory zvyšování cen potravin je pro čínské rolníky přežití stále těžší. A lidé ve městech sténají nad dvojnásobnými cenami masa. Měřítkem inflace je čínský index spotřebitelské ceny, který se oproti loňskému roku zvýšil o 6,4 procenta a v červnu dosáhl nejvyšší hodnoty za tři roky. Ceny vepřového masa vzrostly o 57,1 procenta.

Čínský statistický úřad zveřejnil 9. července index spotřebitelských cen pro červen, což je nejdůležitější měřítko pro inflaci. Spotřebitelské ceny se v červnu oproti loňskému roku zvýšily o 6,4 procenta, přičemž v květnu to bylo ještě o 5,5 procenta. Nejvyšší nárůst ve výši 14.4 procenta byl zaznamenán u cen potravin. Měsíc předtím to bylo ještě 11,7 procenta. Inflace v Číně tak dosáhla zatím nejvyššího stupně od července 2008 a markantně tak převyšuje cíl vlády stanovený pro tento rok na 4 procenta!

Premiér Wen Jiabao přitom už několikrát v tomto roce zdůraznil, že boj s inflací je pro vládu nejvyšší prioritou. Před každoročním setkáním Národního kongresu v březnu Wen ve svém projevu prohlásil, že současný rychlý nárůst cen poškozuje blaho lidu. „Proto se naší nejvyšší prioritou musí stát makroekonomická kontrola a udržování stabilní úrovně cen." Na zasedání kabinetu v dubnu pak Wen opakoval toto prohlášení: „Pokusíme se stabilizovat ceny všemi prostředky. V tomto roce je to ta nejvyšší priorita hospodářské kontroly a také naše nejnaléhavější úloha."

Navzdory snižování hospodářské aktivity a opakovanému zvýšení úroků však inflace stále roste. Vládnoucí komunistická strana v Číně si musí uvědomovat, jak jsou pro ni rostoucí ceny politicky nebezpečné. Miliony domácností v Číně vydávají v současné době více než polovinu příjmů za potraviny.

Obavy vládnoucích komunistů ze sociálních nepokojů jsou tedy zcela opodstatněné.

Pohonem spotřebitelských cen je vepřové maso

Základní potravinou v čínských pokrmech a nejoblíbenějším masem je vepřové, takže jeho cena se stala důležitým pohonem pro nárůst spotřebitelských cen. Koneckonců je Čína zdaleka největším konzumentem vepřového masa. Ve srovnání s loňským rokem se v červnu ceny vepřového masa zvýšily o 57,1 procenta!

„Vláda nese neodmyslitelnou odpovědnost za stabilizaci cen vepřového masa," řekl čínský premiér Wen Jiabao nedávno při návštěvě provincie Shaanxi.

A 13. července to potvrdil i čínský kabinet se zavedením „investičního programu ve výši 2,5 miliard yuanů (250 milionů eur) na podporu velkochovatelů prasat a pro oživení nabídky vepřového masa a stabilizaci ceny ještě finanční příspěvek 100 yuanů (deset eur) na každé prase. Výsledky těchto opatření se však projeví nejdříve za čtyři až šest měsíců v souladu s nutnou dobou pro odchov prasete, říkají investiční analytici. V praxi to znamená možný nárůst cen vepřového masa ještě i v následujících měsících.

Těžký život čínských rolníků i přes velký nárůst cen potravin

Každý by si asi pomyslel, že rostoucí ceny potravin nahrávají čínským rolníkům a přinášejí jim zisky. Sebevražda jednoho zoufalého rolníka ze Shandongu však potvrzuje přesně opačnou situaci.

Smrt 39letého Han Jina upoutala pozornost čínských médií. 200 milionů selských rodin bojuje v Číně o přežití. Ve městech životní úroveň roste, ale v mnoha venkovských oblastech nevědí, co přinese další den. Jejich nepravidelný příjem se odvíjí od kolísavé nabídky i poptávky po zemědělských produktech. Podle údajů čínského národního statistického úřadu činí průměrný roční příjem na venkově zhruba 2 200 eur, což je méně než třetina příjmu v městských oblastech.

Rolníci nejsou vlastníky půdy

Typická čínská farma má menší rozlohu než 1 hektar a obdělávaná je ručně. Tyto malé pozemky jsou ještě dědictvím komunistické reformy, kdy stát převzal kontrolu nad čínskými polnostmi a rozdělil je na drobné parcely. Tento systém zaměstnává sice velký počet venkovského obyvatelstva, avšak pro zvyšování jejich příjmů zde není žádný prostor. Čínští rolníci nemají žádné pojištění úrody proti přírodním katastrofám a státní subvence jsou minimální.

Nejsou vlastníky půdy, takže získat půjčku je velmi obtížné. Špatná infrastruktura na venkově nutí rolníky prodávat svou úrodu přímo na místě nebo překupníkům za nízké ceny. K tomu přichází ještě zdražování osiva, hnojiva i pohonných látek. A tak mnoho rolníků musí přihlížet, jak se jejich zisky vytrácí, zatímco ceny potravin v obchodech se stále zvyšují.

Kvůli nespolehlivosti prognóz trhu nemají čínští rolníci jinou možnost, než spekulovat, co by se v dané sezóně vyplatilo pěstovat. Vezměme si například zelí. Špatné počasí a zvýšené pěstování drahých produktů, jako jsou jablka či česnek, zapříčinilo na počátku roku značný pokles nabídky běžných druhů zeleniny, jako je zelí. V důsledku toho začala cena zelené zeleniny stoupat. Dokonce i ústřední vláda „radila" rolníkům, aby pěstovali více zelí. Mnoho rolníků tuto radu poslechlo, a tak došlo k jeho nadprodukci. V následující sklizni pak cena zelí drasticky poklesla a zoufalí rolníci seděli na tunách neprodejného zelí. I Han Jinovi se to stalo osudným. Vzal si půjčku a pronajal si další půdu pro vypěstování zelí. Potom už jen bezmocně přihlížel, jak ho tři tuny téměř neprodejné úrody vtáhly do finančního úpadku. Han Jinova žena řekla, že její muž spáchal sebevraždu, když mu obchodník se zeleninou nabídl za kilogram zelí cenu 0,16 Yuanů (2,5 centu). I kdyby prodal veškerou úrodu, tratil by více než 10 000 Yuanů (1000 eur), což odpovídá pěti ročním platům.

Mnoho rolníků je tak donuceno vzdát se zemědělské činnosti a odcházejí do města za lepším. I vdova po Han Jinovi musela opustit své děti a odešla si hledat práci ve městě. Dosavadní kolísavý příjem ze zemědělství už nemůže pokrýt výdaje na vzdělání jejích dvou dcer.

V současné době je u evidovaných zemědělských dělníků 40 procent příjmu na osobu pokryto příjmy mimo jejich bydliště, tedy z práce ve městech.

Zdroj

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře