Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Lze porušovat lidská práva a přitom mít nejlepší ekonomiku světa..?

  • cinaa
Nedá mi to; valašská posedlost spravedlností. Zase ta Čína. Podle několika kverulantů zkrátka peníze a prosperita prý nejsou všechno a Tibet v Číně někdo blahoslavený chudobný duchem klidně přirovnal k Protektorátu Böhmen und Mähren... Ukažte mi encyklopedii, v níž najdete sdělení, že by Československo existovalo bezprizorní a bez vlády plných čtyřicet roků před vpádem Hitlera na naše území, tak jako existoval Tibet před čínskou anexí...

Dnes si udělám shrnutí z mých předcházejících blogů, aby bylo jasno, kdo, kde a proč. Na tapetě jsou lidská práva. Pro milé nicky "obra koloděje, viveku, Camino a dva mraky". co jim šly pejorativní názory na moji maličkost hezky od podlahy. Větší grafomani než já. Peking a Šanghaj jsou dvě čínská města, skoro lidnatějších než dvě celá Česka, Wuhan, Šen-čen, Hongkong a Tianjin mají počet obyvatel téměř jako ČR a dalších 50 měst má více než dva miliony občanů, tedy padesát metropolí větších než Praha. K tomu nejvíce všeho možného na světě, včetně 221 milion internetových připojení, ve všech hotelích údajná ¨"cenzura" zvaná Wi-Fi a ještě zpráva MMF, že roku 2016 převezme Čína po USA titul největší ekonomiky světa.

A to ještě před deseti roky byla ekonomika USA třikrát větší než čínská. Oficiální statistické údaje vyčíslily hodnotu japonského hrubého domácího produktu na konci loňského roku na 5,47 bilionu dolarů. HDP Číny dosáhlo 5,88 bilionu dolarů. Nyní čínská vláda drží 630 miliard obligací eurozóny. Jak je možné, že Čína je pověstná „nedodržováním lidských práv", přitom má zásoby 3 200 miliard zahraničních měn, z toho třetinu v eur. A závdavkem nakoupila za tři biliony USD státní dluhopisy USA a EU... Nebo, že by je ti komunističní zločinci nakradli?

V čem je tento ekonomický zázrak? Zejména ve stavebnictví a investicích. Jeden charakteristický příklad za všechny; za pouhých 15 dnů dokázali pracovníci čínské stavební firmy postavit od loňských Vánoc do Silvestra třicetipatrový hotel. Mrakodrap vyrostl za rekordní čas nedaleko jezera Tung-tching v provincii Chunan. Čínská stavební společnost, která prototyp hotelu postavila, se specializuje na využívání prefabrikovaných modulů umísťovaných do ocelových konstrukcí. Budovu o ploše 17 000 metrů čtverečních dělníci poskládali téměř jako stavebnici. Vše zvládli tím, že pokládali podlahové bloky, ve kterých už byly zabudované kabely a položené dlaždičky.

Neuvěřitelnou rychlost na úkor bezpečnosti? Omyl; je mnohem odolnější než běžné stavby a vydrží i zemětřesení o síle devět stupňů Richterovy stupnice. Kromě toho je zásluhou trojité filtrace uvnitř dvacetkrát čistší vzduch než venku. Od začátku olympijských her byla obdivována stavba Vodní kostky se čtyřmi stěnami měnícími barvu připomínající vodní bubliny. Vodní kostka má tři bazény a stála přes 200 milionů dolarů. Čínská stavební společnost, která ji postavila, měla před pěti lety dvě stovky zaměstnanců, dnes jich má přes 1800. Její příjmy rostou o 80 procent ročně. Letošní roční obrat by měl v přepočtu dosáhnout přes dvě miliardy Kč. Stavba na ocelové struktuře krychle vyžadovala inovovaný polymerový materiál na 3065 bublin jejích stěn. Je stokrát lehčí než sklo, průsvitný, lépe izoluje a skvěle jím prochází světlo.

Od začátku olympijských her byla obdivována tato stavba se čtyřmi stěnami měnícími barvu připomínající vodní bubliny. Vodní kostka má tři bazény a stála přes 200 milionů dolarů. Čínská stavební společnost, která ji postavila, měla před pěti lety dvě stovky zaměstnanců, dnes jich má přes 1800. Další stavbou vyrážející dech je Pekingské letiště; rozlohou více jak milion čtverečních metrů pod jednou střechou je Terminál 3, největší stavbou světa za 3,6 miliardy dolarů, asi třetinu našeho státního dluhu. Ročně by měl odbavit až 72 miliony pasažérů. Musel jsem jet tři kilometry dlouhým terminálem v podobě draka letištním metrem do výdejny zavazadel. Žít v přepychu a stěžovat si na lidská práva? Má to logiku...? Že by počet čínských miliardářů byl jedním z porušení lidských práv...? Nyní už v nejlidnatější zemi světa žije přes jeden milion osob, jejichž nabyté jmění dosahuje nejméně 10 milionů jüanů, což je v přepočtu téměř 30 milionů korun. Jen ve městě Šanghaji jich je na 130 tisíc a 350 z nich jsou dokonce miliardáři.

Do Pekingu z Prahy přes Vídeň, pak trochu pekingského smogu a vzhůru do Tibetu a Lhasy. Taková byla moje trasa. Tajemná buddhistická autonomie láká svojí filosofií. Lhasa se pne nad horizont jak bájný hrad. Dech se úží nejen nad tou krásou, ale hlavně proto, že se našinec ocitne v řídkém vzduchu nadmořské výšky kolem 4100 metrů. Kdepak jsou valašské kotáry? Pořád jen slyším: Čína? Porušování lidských práv! A k tomu klišé jako okupace, svoboda, demokracie, láska, pravda, přátelství, nezištnost... Fráze na frázi. Nic takového neexistuje. Vše je pouze chemie v našich mozcích. Země, která aniž by co rozkradla jako u nás, rozdává peníze, komu se dá, vytváří tím pracovní místa a slušnou životní úroveň pro miliardy lidí, pomáhá rušit hladomory a krize.

Je to opravdu porušování lidských práv? Že trest smrti a popravy? Všichni nickové, co mi spílají za údajnou čínskou propagandu jsou pro znovuzavedení trestu smrti v Česku. Takže též byste rádi porušováli lidská práva? Víte, co vlastně chcete? Tvoříte jen gesta pro gesta, opičíte se po křiklounech Amnnesty international. Tibet je dnes zásluhou Číny vyšperkovaná země, aniž by přišla o své tradice. Privilegovaní lámové už ze svých poddaných nedělají otroky a vyznavače ne buddhismu a hinduismu, ale fanatické přívržence sekty, co nemá s náboženstvím nic společného. Zásluhou zničení tohoto tmářství vzniká nová generace Tibeťanů...

Teď něco z Wikipedie; současné a všem běžně dostupné encyklopedie... Člověk přece nemůže vědět všechno. Ve svých třinácti letech nastoupil na tibetský trůn král Songcän Gampo, který zavedl buddhismus. Potom však poslal vojsko na hlavní město Číny, kde porazil čínskou armádu a donutil k útěku z Čchang-anu i čínského císaře... Ve 13. století ale Tibet ovládli Mongolové. V roce 1578 si mongolský vládce Altan chán pozval ke svému dvoru vysoce postaveného lámu. O více než století později byl svržen tehdejší tibetský král a na jeho místo byl dosazen dalajláma, který se tak poprvé stal světským i duchovním vládcem Tibetu.

Koncem 18. století vstoupila do Tibetu britsko-indická vojska a Britové donutili zástupce tibetské vlády (dalajláma z města uprchl do Vnějšího Mongolska) podepsat anglo-tibetskou smlouvu. Nikdo ale proti Britům neprotestoval. Když v prosinci 1903 překročila tato moderně vyzbrojená expedice o síle 3 000 vojáků a 7 000 šerpů tibetské hranice, uvědomili si tibetští generálové britskou vojenskou převahu a usilovali o dohodu o neútočení, s níž britský plukovník Younghusband předběžně souhlasil. Přesto si tato „malá válka" vyžádala život několika tisíc Tibeťanů, vojáků i civilistů. K jednomu z největších masakrů došlo 31. března roku 1904 v horském průsmyku u osady Guru, kdy Britové stříleli - podle svědectví vlastních vojáků - ze svých kulometů do zad prchajících Tibeťanů.

Poté byla v 23. září 1904 byla ve Lhase podepsána násilím vynucená dohoda mezi britskými silami, světskými a církevními reprezentanty této vlády a zástupci klášterů. Tibet se zavázal k otevření hranic pro volný obchod mezi britskými a tibetskými subjekty (otevřeny 3 trhy) a k vyplacení odškodnění britské vládě za výlohy, které jí vznikly vysláním vojenských sil do Lhasy. Britové však měli svých starostí dost v Britské Indii a odporem osvobozeneckého hnutí v čele s Gándhím. Tibet se tak stal bezprizorným státem, žádnou zemí světa neuznaným, takže chřadl a skoro čtyřicet roků jen činil Číně potíže svým nepořádkem. Trochu to přeženu; jako cikánská ghetta Litvínovu, Ostravě či Chomutovu. za což je Česko kritizováno Amnesty International pro porušování lidských práv.

Roku 1950 byl proto "novodobý tibetský stát" anektován Čínou, aniž by nezávislost Tibetu byla uznána zahraničními vládami a do doby obnovení svrchovanosti Číny zde nebyla přítomna žádná diplomatická zastoupení suverénních států. V oblasti historického Tibetu pak byla roku 1965 oficiálně vyhlášena Tibetská autonomní oblast, jež se musela podřídit tvrdým čínským podmínkám, jako v každém státě s miliardou a 360 miliony obyvatel. Zvládnout tucet náboženských zvyků, řadu národních jurisdikcí a ještě nakrmit a ubytovat přes miliardu lidí, to není nic s medem. Ze zdevastovaného Tibetu, který tak byl v moci bohatých lámů, vzniklo moderní území. Za tímto vzestupem stojí nová generace tibetské elity, která si osvojila plynnou mandarínskou čínštinu. Roste počet tisíců mladých Tibeťanů, kteří jsou vzdělaní, nepovažují se za zaostalou menšinu a vyžadují stejné zacházení jako zbytek Číny. Tibetská literatura se rozvíjí společně s tibetskou blogerskou komunitou. Tibeťanky vznášejí feministické otázky týkající se své role ve společnosti a ve Lhase účinkují tibetské rockové kapely.

Všeobecná deklarace lidských práv uvádí: „Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací... žádný rozdíl nebude činěn z důvodu politického, právního nebo mezinárodního postavení země nebo území, k nimž určitá osoba přísluší." Proč tedy orgány OSN ignorují práva 23 milionů obyvatel Tchaj-wanu? Na výše položené otázky existuje stejná odpověď: Vlády jednotlivých zemí a představitelé mezinárodních organizací se podvolují tlaku vedení Čínské lidové republiky s její rostoucí ekonomikou a vojenskou silou. Peking prohlašuje, že Tchaj-wan, potažmo Tibet, jsou jednou z provincií ČLR a nesmí tedy získat členství v organizacích, které vyžadují státní suverenitu. A svět, jehož je Čína hlavním věřitelem, poslouchá jako hodinky... A čínský venkov? Tak, jako každý jiný venkov v zemi s miliardou a 360 miliony obyvatel 55 národností a etnik. Česko má jen 10 milionů a podívejte se na jeho cikánská ghetta...

Rozvíjí se celá Čína, aby si Tibet a Tchaj-wan zasloužily. Nejnovější šanci jí dalo pořádání Letních olympijských her v Pekingu. Vzniklo Ptačí hnízdo. Rozloha stadionu je 258 tisíc metrů čtverečních, a kdyby se natáhla ocelová konstrukce, která stadion obaluje, dosáhla by délky 36 kilometrů. Celý komplex stál asi 320 milionů Euro. Jeho kapacita je 91 tisíc míst, z nichž 11 tisíc se po skončení celých olympijských her odebralo a zůstalo finálních 80 tisíc míst k sezení.... Čínská střední třída se nyní vzmáhá a své přebytky bude rozhodně víc a víc investovat do sportu a kultury. A to vše zásluhou Olympiády i Ptačího hnízda, stadionu za více než 500 milionů dolarů. Ty se hravě vrátí. Stadion totiž je mateřských přístavem fotbalového klubu Guoan Peking a už teď vydělal svým odprodejem miliardy. Plánuje se zužitkovat též unikátní prostor pro ubytování tisíců hostů...

Stavební umění provází Číňany už z dávných dob. Zakázané město, na jehož stavbu bylo povoláno roku 1406 milión dělníků, je největší palácový komplex na světě, kde soupeřily o přízeň císaře, někdy i prostřednictvím eunuchů nejpůvabnější dívky. V duchu jin a jang, filosofie harmonie... Žily v jedné z 9999 místností paláce, protože devítka je čínské magické číslo. Jednou za čas byly po celé Číně vyhledávány kandidátky na konkubíny. Zvláštní ženská komise pak tři tucty těch nejšťastnějších prohlédla, nemají-li smradlavý pot, jizvy na kůži, nevhodná prsa, jestli jim chtivé matky svíraly nožky v mučivých svěracích pastích, aby měly malá chodidla a hlavně zdali jsou pořád panny, což by u českých miss vypadalo jako dobrý vtip. Ty nejkrásnější pak přešly do Zakázaného města, kde už musely žít až do konce svého života. Za císařovnu si panovník vybral tu nejhezčí ... Desítky konkubín pak čekaly v přepychu a dostatku, ale v ukrutánské nudě, kdy si pro ně císař pošle, aby s ním strávily noc, mnohé se nikdy nedočkaly...

V době neolitu, kdy většina zemí žila v 9. tisíciletí před n. letopočtem v pravěku mladší doby kamenné, vyráběli v Číně hedvábí. Poté to byl porcelán, magnetická střelka, střelný prach, knihtisk a papír ze dřeva, kůry stromů a starých rybářských sítí či vrtné soupravy staré Číny, papírové peníze, sklo, resp. čočky – brýle, lupu... Výčet by byl nekonečný. Navíc postavili Velkou čínskou zeď 8 800 kilometrů dlouhou, jako jedinou stavbu viditelnou z vesmíru. Dvanácti procentní průmyslový růst brzy Čínu vynese do role světové ekonomické jedničky...

Spolupráce Číny z Jižní Amerikou z ní udělala největšího věřitele Venezuely a Argentiny. Venezuelská PDVSA exportuje do Číny 460 000 barelů denně (20 procent celkové těžby) a brzy by se tento objem měl zdvojnásobit. China Development Bank se tak pro řadu zemí stává neoficiálním „věřitelem poslední instance". Minulý rok zapůjčila 1 mld. amerických dolarů také ekvádorské vládě a další miliardu přidala PetroChina. Čínské přímé zahraniční investice v regionu Latinské Ameriky a Karibiku vloni dosáhly 15 mld. USD, tedy skoro deset procent celkových přímých zahraničních investic do oblasti, uvádí se ve zprávě OSN. Spojené státy zůstávají zatím největším investorem, Čína se dostala na třetí příčku, ovšem jako největší věřitel USA.

A to ještě China Development Bank nabídla argentinské vládě desetiletý úvěr 2,6 mld. USD na oživení železniční dopravy mezi Buenos Aires a zbytkem země. Společnost Beidahuang Group zase slíbila 1,4 mld. USD na zavlažovací zařízení výměnou za dvacetiletý kontrakt na pěstování kukuřice, pšenice a sóji pro ČLR. Čínské společnosti investují též do výroby hnojiv a do výstavby elektrárny, za jejíž provoz získaly od Argentiny dodávky zemního plynu na 25 let. V roce 2005 založili Číňané s chilskou státní firmou Codelco společný podnik, jenž měl během 15 let garantovat dodávky mědi v objemu 850 tisíc tun za fixní cenu čtyři dolary za libru (cca půl kg). Státní ropná společnost Petrobras uzavřela s čínskou Unipec Asia dohodu o vývozu 150-200 tisíc barelů ropy (barel=cca 159 litrů) ročně a současně si od China Development Bank zajistila úvěr 10 mld. USD.

Čína na své cestě ovládnout svět investuje také v Africe; minulý rok to bylo přes 10 miliard dolarů. Staví tu silnice, letiště i vládní budovy. Podle stránek webu Ihned.cz, se na území Konga nachází 70 až 80 procent světových zásob coltanu, černé rudy, která je důležitou součástí při výrobě mobilních telefonů, notebooků a ostatních elektronických přístrojů. Kromě toho má Kongo zásoby zlata, mědi, kadmia, zinku, cínu, železné rudy i uhlí. Výše přímých čínských investic se za posledních šest let zvýšila na 10 miliard dolarů, píše server BBC. V Malawi dokončili čínští dělníci minulý rok novou budovu parlamentu. Dokončují také 200 kilometrů dlouhou silnici do odlehlých příhraničních oblastí. Malawi přitom nepatří mezi surovinové velmoci, jakými je Kongo. Patří mezi nejchudší a nejméně rozvinuté země kontinentu, kde hlavními produkty jsou tabák a cukrová třtina.

Rovněž zemědělství je jedním z oborů, který Peking zajímá. Dokonce aktivně podporuje čínské farmáře z oblastí Čny, kde není dostatek půdy, aby začali farmařit v Africe. Čína zde také spolu s Indií a Saúdskou Arábií skupuje půdu. Podle některých zdrojů to může být pozitivní, protože zaměstnávají i místní farmáře, které učí hospodařit. Kromě těžařského průmyslu, stavebnictví a zemědělství Čína v Africe investuje také do služeb, například telekomunikací či maloobchodu. Čínské firmy Wu-Ji a Šengli staví v Keni první superdálnici v zemi, která má sloužit jako důležitá dopravní osa mezi Etiopií a Somálskem. Projekt v hodnotě 330 milionů dolarů financuje Africká rozvojová banka. Padesátikilometrový úsek dálnice mezi Nairobi a městem Thika, který patří mezi nejrušnější ve východní Africe, bude mít osm jízdních pruhů. Čínský ministr zahraničí letos podnikl turné po pěti afrických zemích, kde se dohodl na posílení ekonomické spolupráce. V Zimbabwe chce Čínská rozvojová banka investovat až 10 miliard dolarů do těžebního průmyslu i zemědělství. Ministr navštívil také na ropu bohatý Gabon, dále Guineu, Togo a Čad. Všechny tyto země disponují bohatými nalezišti vzácných minerálů.

V Nigeru Číňané staví mohutnou budovu, ve které bude sídlit jejich úřad pro těžbu ropy a uranu. V hlavním městě Nigérie Lagosu, který trápí dopravní zácpy, pomáhá čínská firma CCECC budovat mosty a nadjezdy. V Nigérii alespoň zaměstnává místní dělníky, jinak jsou ale strategické dohody většinou výrazně výhodnější pro Čínu, než africké země, upozorňují odborníci. Čína však investuje také v bankrotující Evropě. Má přece třetinu eur ve svých devizových zásobách ve výši 3 200 miliard zahraničních měn. Čínské firmy podepsaly s řeckými partnery 14 dohod o investicích za stamiliony eur, zejména ve stavbě nákladních lodí a stavebnictví.

Čínský místopředseda vlády pro průmysl Čang-Te-ťianga navštívil i Krétu, kde mají Číňané zájem o výstavbu letiště. Řecké rejdařské firmy si objednaly od čínské loďařské skupiny Cosco až 15 nákladních lodí. Námořní přeprava je jedním z hlavních ekonomických odvětví v Řecku a Řekové ovládají téměř 20 procent světového nákladního loďstva. Lodě jim dlouhodobě dodávají čínské a korejské loděnice. Čínská Cosco v roce 2008 podepsala dohodu na 35 let o modernizaci a provozu dvou kontejnerových terminálů v největším řeckém přístavu Pireus. Čínská stavební společnost BCEGI Group podepsala kontrakt na výstavbu hotelového a nákupního komplexu. Telekomunikační podnik OTE podepsal dohodu s čínskou Huawei Technologies a řecké potravinářské firmy uzavřely čtyři smlouvy v hodnotě stovek milionů eur na export olivového oleje do Číny.

Čínská banka China Development Bank poskytla brazilskému obřímu ropnému gigantu půjčku ve výši 10 miliard dolarů za příslib dlouhodobých dodávek ropy Číně. Podobné dohody podepsala Čína s Ruskem. Celkově Čína za únor 2009 investovala do ropy přes čtyřicet miliard dolarů..." Stejně úspěšní jsou Číňané také ve Venezuele, která za půjčku ve výši 6 miliard dolarů a přislíbila zvýšit své dodávky ropy do Číny. Celkové investice Číny ve Venezuele jsou nyní 12 miliard dolarů. V Brazílii podepsala Čína další dohodu o půjčce, nyní ve výši 10 miliard dolarů za 160 000 barelů ropy denně za tržní ceny. Číňané už jsou také v Austrálii, Africe i Evropě, kde kupují bankrotující podniky, aby rychle posílily svoji pozici na evropském trhu. První čínská obchodní mise do Evropy skončila uzavřením smluv v celkové výši 13 miliard dolarů (asi 280 miliard Kč). Podepsali během několika dnů desítky kontraktů na celou škálu produktů – od výbavy letadel a autodílů, až po mořské produkty a víno. Je záchrana bankrotující EU a eura v čínských rukách?

Americká automobilka Ford Motor se v zásadě dohodla na prodeji ztrátové švédské divize pro výrobu osobních vozů Volvo Car čínské firmě Geely. Jde o další věhlasnou značku, která kvůli ekonomické krizi skončí v síti čínských společností skupujících v Evropě a Americe skomírající podniky. Kromě investice a proniknutí na euroamerický trh by se Číňané koupí Volva dostali také k dalším vyspělým technologiím, které by jim pomohly ve snaze přeorientovat se z výroby aut pro chudé na luxusnější automobily. Po automobilce Hummer mají peníze od čínských firem pomoci zachránit i dalšího výrobce automobilů, společnost Saab. Čínská automobilka Beijing Automotive Industry Holding (BAIC) totiž koupí menšinový podíl ve švédském výrobci luxusních vozů Koenigsegg. A tak dál.. Není místa na zemi, kde by Čína neinvestovala své největší devizové zásoby dolarů a eur...

Čína dále oznámila, že vytvoří pětimiliardový fond na podporu řeckých lodních společností. Ty by za tyto peníze mohly koupit od Číny lodě. Představitelé Číny mají rovněž v plánu během pěti let zdvojnásobit obchod s Řeckem na 8 miliard eur ročně. Minulý rok činil vývoz z Číny do Řecka 3,04 miliardy eur. Mělo by se stát strategickým obchodním mostem mezi Asií a východní Evropou. Tomu napovídá i nárůst vlivu Číny v některých řeckých přístavech. Již od roku 2008 provozuje čínská lodní společnost Cosco dva hlavní terminály v přístavu Piraeus a podílí se na jeho restrukturalizaci. Společnost má v hledáčku i jiné řecké objekty. Například nové letiště Kastelli na Krétě, zřízení opravny lodí poblíž přístavu Piraeus či překladiště svých výrobků v přístavu Eleusis nedaleko Atén. Dokonce projevila i zájem o nákup části řeckých železnic.

Snaha maďarské vlády o strategické partnerství s Čínou souvisí s neskrývaným obdivem k východním autokratickým režimům a snahou vymanit se zpod dohledu Západu. Po Viktoru Orbánovi oznámila otevření nové kapitoly ve vztazích s Čínou i Angela Merkelová. A také italská pravicová vláda se obrátila s prosbou o pomoc na bohatou komunistickou Čínu. Doufá, že ji Čína zachrání před hospodářským krachem tím, že si zakoupí "podstatný objem" italských vládních obligací a bude investovat do strategicky významných podniků v Itálii. Před čtrnácti dny byli italští činitelé na návštěvě v Číně a jednali tam s Čínským investičním fondem a s čínskou Státní správou zahraničních deviz, která spravuje 3200 miliard dolarů čínských zahraničních rezerv.

Zadluženost Itálie dosáhne letos 120 procent HDP, po Řecku je to druhá nejhorší zadluženost v eurozóně. Když k tomu všemu připočteme nákup státních dluhopisů USA za dva biliony, čínské investice do Afriky i Jižní Ameriky, vyjde nám snadná tajenka globální křížovky. Čína zachrání svět, jako první komunistický zločinec, co navíc nedodržuje lidská práva? V Číně vládly několik tisíciletí císařové, je to přírodní země bezkonkurenčních objevů, kromě atomové bomby. kde je hlavní motto: Dokonalost lidská je pouze doplňována dokonalostí přírody. Snaží se žít podle přírodní harmonie, proto vše zakládají na protikladech "jin a jang". Moře a slunce, oheň a voda, sever a jih, žena a muž, nebe a peklo, dobro a zlo...

V Pekingu jsem absolvoval návštěvu chudinské čtvrti Hutong. Nízké domky jsou stále obydleny a některé hutongy vláda udržuje jako turistickou atrakci. V Hutongu se vaří, či pere prádlo na ulicích, kde se hraje také domino či hra "go". Pár stovek obyvatel se zde s minimálními náklady snaží žít skromný, ale poctivý život, ve strachu před přísnou policií. Mají sice chudobné byty, ale uklizené, stejně i uličky, přece by nechtěli odradit smradem a tunami odpadků zdroj své obživy - turisty. Nebo "vybydlenými" domy, spíš naopak; snaží se pracovat, ať už prodejem suvenýrů v krámcích nebo atrakcemi pro turisty, mezi jinými jízdou na rikších, kterou si každý jejich majitel musel koupit a ne ukrást, aby je následně pečlivě opatroval; opravoval, lakoval a udržoval provozu schopnými... Chudinská čtvrt uprostřed supermoderního Pekingu. Kdyby to byl cikánský a odpadky zavalený Chánov, žádného turistu by tam nevpustili...

Byl jsem v Pekingu během oslav založení ČLR. Dvacet milionů obyvatel hlavního města se zvýšilo o pár milionů. Na pekingském Times Square byly namačkány statisíce teenagerů. Nikdo nekouřil, nepil alkohol, nebyl pod vlivem drog. Jako by paralela k ostravské Stodolní ulici, která se bez alkoholu, cigaret a drog vůbec neobejde. A pak mi někdo řekne, něco o lidských právech... Nietsche tvrdil: Neexistuje morálka, ale osobní disciplina... Nejsou také lidskými právy snahy omezovat někoho svou opilostí či narkotiky? A do toho mi řekne jeden turista, že si v Hutongu připadal jako v Chánově... Měl štěstí, že při tom seděl až na druhé straně stolu...

Inu, nelze Říši středu zkrátka vnucovat západní demokracii. Čína na má prostě svět na háčku. Co s tím svět udělá? Zločinným komunistů zobeme z dlaně. Jak je to možné; zrůdný komunismus živí skvělý kapitalismus...?

Snímky Břetislav Olšer

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře