Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Indonésie, v různosti dál nejednotná

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

  • indonesiex
Nedávné pumové útoky na luxusní hotely v indonéské Jakartě mohou mít různé motivy, zaujaly ale hlavně tím, že takový úder teroristů čekal málokdo.

Indonéský prezident Susilo Bambang Yudhoyono si za své první funkční období vysloužil na mezinárodní scéně uznalé pochvaly. Loni jeho země dosahovala růstu ve výši 6,1 procenta, přičemž před sebe na žebříčku 19 východoasijských ekonomik pustila jen Vietnam, Mongolsko, Čínu a Makau, a i v prvním letošním čtvrtletí poznamenaném recesí udržovala růst na úrovni 4,4 procenta. Jistě, v době globální krize nabírá na rozletu nezaměstnanost, výše zahraničních investic oproti loňským sedmi miliardám dolarů klesla na třetinu, ale přesto jsou to ukazatele -- vzhledem k situaci ve světě -- záviděníhodné.

Yudhoyono se dokázal rázně - a na rozdíl od mnoha jiných zemí také vcelku účinně -- vypořádat i s domácím islámským fundamentalismem. Do boje proti radikálům nenasadil armádu, ale policii, zřídil vesnické „informátorské" sítě, integroval bývalé bojovníky zpět do většinové společnosti a umožnil některým islamistickým organizacím a hnutím podíl na politickém životě. Zároveň s tím sice omezil i četné občanské svobody, nicméně zajistil prostým Indonésanům kýžený klid. Není proto divu, že ve volbách na počátku července získal přesvědčivých 60 procent hlasů a pověření pro druhý mandát v čele Indonésie, s bezmála 240 miliony obyvatel nejlidnatější muslimské země světa.

Vzhledem k nezvykle klidnému průběhu voleb bylo překvapivé, že krvavý úder přišel krátce po nich. „Útoky na hotely v Jakartě se odehrály nečekaně a měly otřást stabilitou země po volbách," konstatuje například analýza amerického Stratforu. „Útokem na pětihvězdičkové hotely v metropoli chtěli jejich strůjci připomenout mezinárodní podnikatelské komunitě, že Indonésie není pro jejich investice bezpečná."

Možná tomu tak opravdu je, ale existují i jiná vysvětlení.

 

Rozložený džihád

Úspěšná Yudhoyonova taktika v boji proti fundamentalistům, kteří se asi nejvíce „proslavili" krvavými atentáty na ostrově Bali v roce 2002, a překvapivá úspěšnost při zatýkání a uvězňování fundamentalistů totiž vedly k tomu, že se Džamiáte islámí, Islámská skupina, hlavní fundamentalistická síla v zemi, prakticky rozpadla. „Není jasné, zda má Džamiáte islámí nebo nějaká jiná organizace ještě vůbec nějaký význam," konstatuje hongkongský deník Asia Times. „Určitě dál existují nějaké buňky, jsou ale silně atomizované a nemají jednotné vedení." Australský institut strategických a politických studií (ASPRI) v této souvislosti  dodává, že se Džamiáte islámí bez svých původních vůdců, kteří skončili ve vězení, rozpadla na tři definovatelné proudy: první je ochoten za určitých okolností s vládou spolupracovat, pozice dalšího je nejasná a třetí je odhodlána proti vládě bojovat dál. A právě ti poslední se nyní snaží dát o sobě vědět. „Uvěznění vůdců a souběžné propouštění nereformovaných bojovníků na svobodu po odpykání trestu zvyšuje pravděpodobnost, že se odpadlické frakce nyní pokoušejí dodat násilnými útoky celému hnutí novou energii," uvádí ASPRI.

Podle ASPRI, které svou studii zveřejnilo ironií osudu den po útocích, při nichž v půli července v Jakartě zemřelo 37 lidí, stojí v čele nejagresivnější frakce Malajsijec Noordin Mohamed Top, někdejší účetní, kterého indonéská zpravodajská služba vede coby schopného výrobce bomb. V Indonésii údajně sestrojil nálože pro útoky na Bali v roce 2002, v Jakartě o rok později a v roce 2004 a opět na Bali v roce 2005. S vedením Džamiáte islámí se prý rozešel proto, že nenašel pochopení pro svou zálibu ve výběru „měkkých cílů", tedy hotelů či nočních klubů plných civilistů. Proto si nakonec založil vlastní buňku nazvanou Organizace základů džihádu, které se nikoli náhodou přezdívá „Al Kajda malajského souostroví". „Noordin Top je velmi inteligentní," podotýká Andrin Raj z malajsijského střediska strategických studií Stratad. „Ne proto, že býval účetním, ale pro své zkušenosti, znalosti islámské víry a expertních znalostí získaných za roky práce v Džamiáte islámí. Podle mého názoru bude pro džihád pracovat dál a jednou jako džihádista také zemře." Podle všeho tento okamžik nastal 8. srpna, kdy indonéská policie Topa při rozsáhlém zátahu na islamisty údajně zabila.

 

Potíže s růzností

Policie si je takřka jistá, že sebevražední atentátníci na sobě měli nálože, které vyrobil právě Noordin Top. A spolu s tím se domnívá, že hlavním cílem útoku měla být rázná ukázka, že boj radikálů proti „nevěřícím" ze Západu v Indonésii - zároveň se snahou poškodit ekonomický a turistický kredit země -- zdaleka neskončil. Pokud je tomu ale opravdu tak, pak se Topovi akce nepovedla, neboť ze 37 obětí atentátů v hotelech Marriott a Ritz Carlton více než polovinu tvoří Indonésané. Žádné sympatie u převážně muslimského obyvatelstva tím radikálové rozhodně nezískali.

Objevily se i spekulace o cíleném útoku na ekonomiku země, neboť atentáty zabily deset z padesátky nejvýznamnějších podnikatelů v Jakartě, což ovšem samozřejmě může být také jen shoda náhod. A svou variantu pozadí útoků podal i prezident Yudhoyono, který na tiskové konferenci po atentátech prohlásil, že cílem měl být jeho pád. „Existuje prohlášení, podle něhož, v případě mého vítězství ve volbách, vypukne revoluce," řekl. „Dokument varuje, že nesmím být inaugurován za žádnou cenu."

Ať už ale za pumovými útoky stál kdokoli a jeho úmysly byly jakékoli, jisté je, že prezident Yadhoyono v úřadu zůstane a ekonomika země nijak zásadně otřesena nebude. Jen bude - stejně jako dřív - v nábožensky a etnicky různorodé Indonésii těžké naplňovat heslo, které má země vepsané ve státním znaku. Bhinneka Tunggal Ika totiž ve starojavánštině - volně přeloženo -- znamená „V různosti jsme jednotni".

Publikováno v Literárních novinách

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře