Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Dvojí tvář Spojených států část 1 - životní podmínky

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Spojené státy - země svobody a blahobytu - tak jsme si vysnili Spojené státy v době, kdy jsme úpěli pod knutou bolševika.

V šedesátých letech vrcholila v USA doba blahobytu, toho blahobytu, o kterém jsme snili v dobách, kdy jsme u nás budovali socialismus. Dobu blahobytu začal na začátku století Henry Ford, když zvedl mzdu svých dělníků na pětinásobek. Všichni ostatní kapitalisté řvali vzteky, ale Ford se jich zeptal : a kdo myslíte, že bude kupovat moje automobily? V šedesátých letech byly v USA vysoké mzdy, dělníci se stěhovali do svých rodinných domků, zkrátka blahobyt, který jsme obdivovali a záviděli.

  • dvoji-tvar-spojenych-statu-cast-1-zivotni-podminky

Jenže  svět je ve stálém vývoji a v poslední době se dosti změnil. A bohužel k horšímu. Po vládách Thetcherové a Reagana zavládl na celém světě neoliberalismus. I k nám dorazil po roce 1989. Ovšem svého vrcholu dosáhl v zemi svého vzniku -  ve Spojených státech. Podívejme se, jak to bylo a hlavně co zbylo z té vysněné Ameriky. Když jste v USA a dostanete se mezi tu nejchudší třídu, tak můžete zažít chudobu, jakou si u nás vůbec neumíme představit.

Dnes existuje více Američanů závislých na federální vládě, než kdykoliv předtím v historii USA. Míra chudoby v USA v loňském roce zasáhla 15,1% populace, což je nejvíce od roku 1983, kdy vládl Reagan, který pád USA ke dnu svou nezodpovědnou fiskální a zahraniční politikou nastartoval. Podle amerického sčítacího úřadu (Census Bureau) dosáhl počet Američanů, žijících v domácnosti, kde je alespoň jedna osoba příjemcem finanční podpory od federální vlády, rekordní hodnoty: 49%. V roce 1983 to bylo jen 25%. Podle průzkumu účasti občanů na sociálních programech je více než 100 milionů Američanů zapsáno alespoň v jednom sociálním programu uskutečňovaném federální vládou. Mnozí z nich jsou zapsáni ve více než jednom. To je asi třetina veškerého obyvatelstva země. Ve Spojených státech dnes žije něco kolem 100 milionů občanů, kteří jsou považováni za „chudé“ nebo „blížící se chudobě“. Téměř 50 milionů obyvatel žije pod oficiální hranicí chudoby. Necelých sedm milionů hladoví a 13 až 20 milionů je bez práce. Přibližně 57% dětí ve Spojených státech žije v domácnostech, které jsou považovány buď za „nízkopříjmové“ nebo „chudobné“.

Sčítání obyvatel se v USA provádí každých deset let. Z loňského sčítání vyplynulo, že v letech 2005 – 2009 poklesla průměrná hodnota majetku americké domácnosti o 28% - což představuje v dolarech částku 27.000. Přitom nejméně 20% domácností – v absolutních číslech 62 miliony – nemá majetek žádný. Podle téhož zdroje žilo v roce 2009 43,6 milionu Američanů v chudobě. To je 14,3% všeho obyvatelstva. Od roku 2008 tento počet stoupl o 4 miliony. Ovšem Národní akademie věd (National Academy of Science), která na rozdíl od Úřadu pro sčítání lidu (Census Bureau) má ve svých měřítcích také „proměnné“ životních nákladů, dospívá k číslu 17,3%, tj. 52,765.000 obyvatel.

Ještě víc zaráží údaje o dětské chudobě. Sčítání zjistilo, že 20% dětí – 15,5 milionu – žilo v roce 2009 v chudobě, přičemž tento počet za pouhý rok, tj. od roku 2008, poskočil o 10% (od roku 2000 o 28%). A opět: extrapolace dat podle míry chudoby Akademie věd ukazuje skutečnou míru této chudoby jako 24% (18,8 milionu) – čili postiženo je takřka každé čtvrté dítě. Devět velkých amerických měst přitom vykázalo míru chudoby překračující 25% (první v tabulce je Detroit s 36,4%, následován Clevelandem s 35%, poslední v tabulce je Filadelfie s 25%). 1,5 milionu amerických dětí žije bez střechy nad hlavou. Počet dětí bez domova je ve Spojených státech nejvyšší v historii. Uvádí to studie National Center on Family Homelessness. Každé pětačtyřicáté dítě je bezdomovcem - a většina z nich je mladších sedmi let. Hrubým výpočtem se jedná 1 300 000 dětí.

K tomu bych chtěl říci, že na Kubě jsou bilboardy s textem : Na zemi bude dnes 200 milionů dětí spát na ulici - ani jedno na Kubě. To je políček do tváře Ameriky.

Oficiální míra nezaměstnanosti kolísá kolem 9%, údaj je ovšem zavádějící: miliony dlouhodobě nezaměstnaných a částečně zaměstnaných nejsou do základu výpočtu zahrnuti. Pokud to jiné výpočty (zvláště tzv. metoda SGS) činí, docházejí k míře 22,5% - v absolutních číslech potřebují tedy práci 34 miliony Američanů.

Pouze 24,6% všech pracovních míst ve Spojených státech jsou good Jobs. V současnosti lze za „dobrou práci“ označit jen méně než 25% všech pracovních míst v USA a toto číslo stále klesá. Smutným faktem je, že 60% pracovních míst, která zanikla během poslední recese, byla středně honorovaná místa, ale 58%pracovních pozic, které od té doby vznikly, jsou pozice málo placené. V roce 2010 byl počet nově vzniklých pracovních míst v nových podnicích ve srovnání s rokem 2000 méně než poloviční.

Přibližně jeden ze čtyř amerických pracujících dnes nosí domů výplatu, která odpovídá federálním kritériím pro chudobu nebo je ještě nižší. Ve Spojených státech je vyšší percentuální podíl osob, vykonávajících málo placené práce, než v kterékoli jiné velké průmyslové zemi.

Mzdy jdou dolů a životní náklady prostě pořád jdou nahoru. Několik čísel o příjmech. Životní náklady vzrostly v USA mezi roky 1990 a 2010 o 67%, dělnické příjmy však klesaly. Daňová správa (Internal Revenue Service) uvádí - poslední dostupné údaje – že jenom za rok 2009 poklesl příjem o 6,1% - tj. 3.516 $ na dělníka. Průměrný příjem klesl v letech 2007 – 2009 o 13,7%, čili 8.588 $. Přitom od poloviny 70. let neustále dramaticky stoupal příjem nejvyšší vrstvy manažerů (řídících pracovníků).  Jejich platy se pohybují ve statisícových odměnách měsíčně. Jak na to poukázal laureát Nobelovy ceny Joseph Stiglitz, v USA za posledních deset let příjem horního 1% stoupl o 18%, zatímco příjem manuálně pracujících klesl o 12%.  Nejbohatší Američané se stávají ještě bohatšími, a to všechno díky vládě, která slouží pouze nejbohatším, zatímco maskují svá selhání a zradu obyčejných Američanů lhaním, a to denně.

V roce 1980, méně než 30% všech pracovních míst ve Spojených státech byly v kategorii nízkých příjmů. Dnes, více než 40% všech pracovních míst ve Spojených státech mají nízké příjmy. Celých 20,2 milionů Američanů vynakládá více než polovinu svého příjmu na bydlení. To znamená 46% nárůst od roku 2001.

Částečně je to důsledek přenesení práce do Číny. Díky neuvěřitelným pokrokům v robotice a dalších oborech technologie, mnoho ekonomických činností, které dříve vyžadovaly obrovské množství pracovní síly, nyní vyžadují jen velmi málo. Takže práce, které byly ztraceny, v důsledku toho jsou nyní navždy pryč. Během posledních několika desetiletí, miliony a miliony amerických pracovních míst bylo odesláno do zámoří. Američtí dělníci jsou nyní sloučeni do globální pracovní síly se stovkami milionů pracujících na druhé straně zeměkoule, které žijí v zemi, kde je legální vyplácet otrockou mzdu za práci. V takové situaci to je jen přirozené, když velké korporace přesunou výrobu z oblastí vysokých mezd do oblastí s nízkými mzdovými náklady. Jsme skutečně svědky pomalé, klikaté smrti amerického pracovníka. Detroit, Cleveland, jako stovky měst a obcí po celém kdysi průmyslovém Středozápadě, jsou symbolem nové americké chudoby, která přišla, když byly továrny zavřeny. Město má poloviční velikost než byla v roce 1970, jeho populace byla redukována ze 170.000 na 80.000 dnes. Ve městě zůstali většinou staří a občané černé pleti. Jejich  míra chudoby je 28%.

Jako výsledek, příjmy klesají. Střední příjem domácnosti ve Spojených státech klesá čtyři roky v řadě. Celkově se snížila o více než 4000 dolarů za dané časové období. Počet Američanů na potravinových lístcích se zvýšil o 74 % od roku 2007. V šedesátých letech brali Američané asi 4000 dolarů ročně. dnes je to 40 000 a koupí si za to méně než tehdy.

Přibližně jeden z pěti Američanů mladších 30 let v současné době žije v chudobě. Pouze 55,3% Američanů ve věku mezi 18 a 29 mělo práci v loňském roce. To byla nejnižší úroveň od druhé světové války. Právě teď bydlí cca 25 milionů dospělých Američanů doma u rodičů.

Jedna třetina všech vysokoškoláků skončila na pracovních místech, která nevyžadují vysokoškolské tituly. Ve Spojených státech je dnes více než 100.000 domovníků, 317.000 číšníků a servírek, přibližně 365.000 pokladních a 24,5% všech maloobchodních prodejců, kteří mají vysokoškolské vzdělání. Celý americký vzdělávací systém je rozbitý.

Důsledkem všeho toho je zadlužení. Zadlužení ve Spojených státech explodovalo do naprosto bezprecedentní úrovně v posledních letech. Další údaj se týká poměru výdělku vůči zadluženosti u 95% amerických pracujících: v roce 1983 byl každý dolar, který těchto 95% pracujících vydělalo, zatížen dluhem ve výši 62 centů. Do roku 2007 vyskočila hodnota tohoto dluhu na 1,48 USD. Lidé jsou tedy v průměru více zadluženi, než kolik vydělají. Celková suma všech hypoték v USA je v současnosti cca pětkrát vyšší než před 20 lety. Celková suma všech spotřebitelských úvěrů vzrostla od roku 1971 o 1700%.

Dlužník je služebníkem věřitele a pro  většinu Američanů téměř každý větší nákup zahrnuje dluh. Chcete získat vysokoškolské vzdělání, abyste získal "dobrou práci"? Musíte získat studentskou půjčku. Poplatky za studium na veřejných vysokých školách stouply v posledních letech o 27 %. Celková výše dluhu studentských půjček ve Spojených státech nedávno překročila bilion dolarů.  Chceš auto? Reklama  vás vyzývá, abyste si koupil auto na úvěr. Přibližně 70% všech nákupů automobilů ve Spojených státech jsou na úvěr. Chceš domov? Tak pravděpodobně skončíte s velkou hypotékou. A samozřejmě je možno pokračovat dál a dál a dál. Kreditní karty jsou dalším žroutem peněz. Přibližně 46% všech Američanů mají na kreditní kartě zůstatek z měsíce na měsíc. Roční úroky jsou 22%. Dlužná částka se rychle vyšplhá na desítky tisíc dolarů. Hodně Američanů není nikdy schopno vůbec splatit své kreditní karty. Dělají malé platby každý měsíc, ale pak se to vyšplhá na nesplatitelnou výši. Dnes, celková částka spotřebitelských úvěrů ve Spojených státech je 15 krát větší, než tomu bylo před 40 lety.

Jak počet dobrých pracovních míst klesá, počet Američanů na potravinových lístcích stoupá. Počet Američanů na potravinových lístcích se zvýšil z asi 17 milionů v roce 2000 na více než 47 milionů obyvatel dnes. (pozn. při všech těchto srovnáních mezi roky 2000 a 2008-10 si musíme uvědomit, že před dvaceti a více lety byla situace ještě mnohem lepší) Při té rychlosti to nebude příliš dlouho trvat, než polovina národa bude na potravinových lístcích.

Bylo zjištěno podle nové studie zdraví a dlouhověkosti v USA, že mladší generace amerických občanů (ti od 50 dolů) umírají dříve a mají horší zdraví než jejich protějšky v ostatních vyspělých zemích. Očekávaná délka života pro mladší Američany je trýznivě nízká ...

Zdravotnický program Medicaid také roste jako blázen. Počet Američanů na Medicaid vzrostly z 34 milionů v roce 2000 – na 54 milionů v roce 2011. Kdysi dávno, Medicaid měl pomoci nejchudším z chudých vyhledat lékařskou pomoc. V roce 1965 jen asi každý padesátý Američan byl na Medicaid. Ale teď jedna šestina celé země je na Medicaid. Budou nakonec všichni na Medicaid? Podle zprávy zveřejněné v časopise American Journal of Medicine, účty za lékařskou péči jsou hlavním faktorem více než 60% osobních bankrotů ve Spojených státech. Už chápete, proč přibližně polovina všech Američanů zemře na mizině?

V roce 1999 mělo 64,1% všech Američanů zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. To se teď vztahuje pouze na 55,1%. Za poslední dekádu stouply příspěvky na zdravotní pojištění o 90 %.

Bohužel nejen v tomto období - jedná se o dlouhodobý trend. Podle jednoho nedávno provedeného výzkumu plánuje přibližně 20% všech amerických zaměstnavatelů ukončit financování zdravotního pojištění svých zaměstnanců, až plně vstoupí v platnost nová zdravotní reforma se svými novými, individuálními metodami zajištění zdrav. pojištění.

Další federální sociální programy také explodují co do velikosti. Například, federální příspěvek na bydlení se zvýšil o neuvěřitelných 42 procent jen mezi lety 2006 a 2010. Ve Spojených státech dnes více než 61 milionů Američanů dostává nějakou formu dávek sociálního zabezpečení. To je prostě šílené. To znamená, že téměř každý pátý Američan je na sociálním zabezpečení. A v příštích letech bude vlna poválečné generace odcházet do důchodu, a tak se počet potřebných Američanů zvýší.

Každému může být jasné, že Amerika  nemůže jít i nadále touto cestou. Musí výrazně snížit všechny kategorie vládních výdajů. Amerika si prostě nemůže dovolit finančně podporovat více než 100 milionů Američanů. To je absolutní šílenství a to musí přestat. Jenže co budou ti lidé dělat? Budou hladoví bydlet v kanálech a umírat na banální nemoci? Zoufalá situace se promítá na růstu sebevražd. V USA je dennodenně 18 sebevražd bývalých vojáků, navrátilců z Iráku a Afgánistánu - 25% amerických bezdomovců jsou bývalí vojáci. Spojené státy nejsou schopny ani se postarat o lidi, kteří za ně bojovali ve válkách.

Reportérka Hilary Andersson se vydala na cestu za hladovými dětmi v nejbohatší zemi světa. Od rodin, které žijí v odvodňovacích kanálech Las Vegas, až k lidem žijícím v stanových městečkách, která přibývají po celé Americe jako houby po dešti. Tam žijí lidé ve stanech, ti bohatší v karavanech.

Již v každém státě jsou stanová města. Kolem každého města se rozkládá několik stanových měst, v nichž lidé žijí v mrazech a kálí do kbelíků. Zní to snad jako život v takzvané nejlepší zemi na světě?

Podívejme se, jak žijí, co říkají o příčinách úpadku a jaký mají názor na to, co dělá tzv.. "Vláda". Jedná se o sociální "čistku" bez potřeby války, a bez umělého nasazení zákeřných chorob, organizovanou těmi, kteří ji naplánovali? Jde o novodobou, vynucenou formu vzdělávání dětí, kterým je poskytnuta pouze nejnutnější vědomost, absolutně nezbytná k jejich budoucímu poslání, kterým je stát se poslušnými otroky zbytku "lidské ZOO," obzvláště v přelidněných městech? Budou pracovat i děti, jak navrhují republikánští kandidáti na prezidenta? Mohly by pracovat například jako sluhové pro bohatší děti – řekl prezidentský kandidát.

Střední příjem domácností už čtyři roky za sebou ostře klesá. Ve Spojených státech dnes žije aspoň čas od času 77% občanů od výplaty k výplatě. Celkem se za tuto dobu snížil příjem o více než $4000. Podle jednoho výzkumu z poslední doby přibližně  třetina všech Američanů neplatí včas své účty. V celých Spojených státech je skoro 10 milionů domácností, které nevlastní ani jeden účet v bance. Toto číslo od roku 2009 vzrostlo asi o milion. V roce 2007 mělo čisté jmění v hodnotě 0.00 USD nebo méně 19,2% všech amerických rodin. Do roku tento údaj strmě vzrostl na 32,5%. 28% všech Američanů nemá žádné úspory. Pro případ krizové situace nemají ani cent! Asi 40% Američanů má ušetřeno max. 500 dolarů. To je dohromady 68% obyvatel bez slušného zabezpečení na nenadálé problémy. Počet Američanů žijících v chudobě během posledních 4 let vzrostl přibližně o 6 milionů.

Bezdomovectví celých rodin vzrostlo od začátku poslední recese v oblasti Washington D.C. (jeden z nejbohatších regionů v celé zemi) o 23%.

V současné době v USA nepracuje asi 41% populace v práceschopném věku.

Amerika chudobu nepřiznává, a co je smutnější, absolutně nic s ní nedělá. Smutnou pravdou je, že základy Ameriky se rozpadají a jsou tam miliony a miliony mladých lidí, kteří jsou neuvěřitelně naštvaní a neuvěřitelně frustrovaný.

Josef Vít

 

podporte-width

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře