Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Doufejme, že Wilsonova socha zůstane stát aspoň u nás, když už je v Americe tabu

Máme štěstí, že momentálně nežijeme v Americe. Tendence „odrasističtění“ tam přesahují už všechny rozumné i nerozumné meze.

Doufejme, že nic takového k nám v plné síle nepřijde, že Brusel se nezblázní a nevydá závazné směrnice, jak z historie vztahů k neevropským národům a rasám vyvodit patřičné poučení a učinit praktické korekce našeho chování k nim.

  • doufejme-ze-wilsonova-socha-zustane-stat-aspon-u-nas-kdyz-uz-je-v-americe-tabu

Značně multikulturní a rasově pestrá západní Evropa by ovšem podle mnohých měla být k menšinám mnohem vstřícnější, nezraňovat je vnucováním našeho způsobu života a nedávat na odiv naše bílé modly s kontroverzními vlastnostmi.

Někteří rodilí Evropané se s minulostí už vyrovnávají. Londýnský útok na Churchillův pomník, stejně jako jeho „replika“ počmáráním státníkovy sochy v Praze proto nevěští nic dobrého.

Pokud by se z Ameriky měla k nám přenést aktuálně prosazovaná myšlenka, že i matematika je rasistická, protože například Pythagorova věta navozuje dojem, že matematika byla vyvinuta Řeky a dalšími Evropany a nikoli Afričany, mohlo by to vyvolat masový odpor vůči matematice u našich žáků a studentů a mohli by vedle pátečních eko-protestů konat ještě čtvrteční anti-matické pochody.

Aplikace americké praxe, jak dál už neurážet národnostní cítění menšin v gastronomii tím, že specifické pokrmy národních kuchyní připravuje univerzální běloch a nikoli „národní“ kuchař, byla by pro naše restauratéry likvidační. Málokterý provozovatel u nás si může dovolit to, co americký majitel už musí. Mít specialistu na pokrmy v geografickém smyslu, že Španělské ptáčky by připravoval Španěl, vídeňské řízky aspoň Rakušan, když už ne Vídeňák, čínské pokrmy Číňan (ale z ČLR), anglický biftek rodilý Brit atd.

Doufejme, že až se z karantény navrátí vedení Prahy, že nepřijde s ozdravným nápadem po vzoru Američanů, kteří strhli na univerzitě z názvu budovy jméno prezidenta Wilsona. Toho, kterému vděčíme za vznik republiky. S velkou slávou se před léty jeho pomník vracel před hlavní nádraží, kde léta stával. Také to nádraží neslo kdysi jméno po něm - lidově Wilsoňák.

Ještěže nedostalo původní název. Kdyby se americká infekce v plné síle dostala k nám, jistě by Wilsonovo jméno z nádraží opět zmizelo. A kdo ví, jak by to dopadlo s Letištěm Václava Havla. Prezident rád pil whisku Black & White, čímž ovšem arogantně dával najevo, že černá mu není dost dobrá a musí ji míchat s bílou. No nebylo to urážlivé?

Autor: Jan Dvořák
https://jdvorak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=753721

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře