Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

… a spravedlnost pro všechny

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 
  • frankriccix
Po šesti letech právních tahanic Nejvyšší soud USA svým verdiktem zpochybnil legitimitu dlouholeté praxe pozitivní diskriminace.

Předposlední červnový den se Nejvyšší soud Spojených států postavil na stranu bělošských hasičů ze státu Connecticut, kteří si stěžovali na to, že se stali obětmi rasové diskriminace. Podpořil je tak v odporu proti rozhodnutí magistrátu města New Haven, který odmítl povyšovat bělošské hasiče do velitelských funkcí, aby tím neurazil etnické menšiny.

Celá kauza odstartovala v roce 2003, kdy radní v New Havenu vypsali zkoušky na osm poručických a sedm kapitánských míst tamního hasičského sboru. Testy se skládaly z ústní a písemné části a jejich výsledky vedení radnice vystrašily - pokud by totiž měla být dodržena vyhlášená pravidla, poručíky se totiž mohli stát jen běloši a kapitány také, ovšem včetně dvou uchazečů hispánského původu. A ani jeden černoch.

Radnice začala horečnatě diskutovat, zda výsledky testů nejsou náhodou diskriminující vůči menšinám, nicméně veškerá hlasování volených zástupců města končila remízou a nedokázala tuto citlivou otázku rozhodnout. Magistrát proto výsledky testů nakonec prostě zrušil, což zdůvodnil snahou neporušit sedmý odstavec zákona o občanských právech z roku 1964, který zakazuje diskriminaci při najímání lidí do zaměstnání na základě rasy. V době vypjaté politické korektnosti, která v USA panuje, tak radní přehlédli, že svým rozhodnutím zcela jasně porušili práva hasičů se světlou barvou pleti. Anebo to možná nepřehlédli a spoléhali se na to, že běloši projeví moudrost a ustoupí. A vtom se ukázalo, že běloši takto moudří nebyli.

Osmnáct uchazečů o velitelské posty hasičského sboru v New Havenu podalo v roce 2004 hromadnou žalobu na město, celá s napětím sledovaná kauza ale v médiích zakrátko dostala osobní ráz v podobě souboje hasičského veterána Franka Ricciho a demokratického starosty New Havenu Johna DeStefana. Hasiči, mezi nimiž byl i jeden Hispánec, na něhož se jaksi zákon o diskriminaci nevztáhl, zažalovali město na základě téhož zákona, který radnice využila k anulaci výsledků testů, a přidali k tomu ještě porušení čtrnáctého dodatku ústavy zaručujícího rovnost občanů před zákonem.

Nastala paradoxní situace. Právníci města se lehce kuriózně bránili tím, že pokud by výsledky „nekorektních" testů nezrušili, radnici by hrozily žaloby na diskriminaci ze strany menšin. A co bylo ještě kurióznější, soudy tuto jejich argumentaci přijímaly: zprvu tak učinil Federální oblastní soud v Connecticutu a poté i Federální odvolací soud na newyorském Manhattanu. V jeho tříčlenném sboru přitom zasedala také soudkyně Sonia Sotomayorová, Portoričanka z New Yorku, která v poslední době plní stránky amerických novin, neboť právě ji prezident Barack Obama navrhl jako historicky první ženu latinskoamerického původu do Nejvyššího soudu. Její nominace vyvolala v řadách Republikánské strany ostrou kritiku a mnozí neokonzervativci jí začali předhazovat zaujatost vůči nadřazenosti bělochů a sklon stavět se na stranu žen a menšin. V kauze Ricci versus DeStefano je ale na její obranu třeba poznamenat, že odstupující a Georgem Bushem dosazený soudce Nejvyššího soudu David Souter, kterého by právě Sonia Sotomayorová měla nahradit, rovněž hlasoval ve prospěch radnice v New Havenu.

Stejný názor přitom vyjádřili celkem čtyři soudci Nejvyššího soudu, zatímco proti rozhodnutí magistrátu se jich postavilo pět, včetně předsedy Nejvyššího soudu Johna Robertse. „Žádný člověk by na pracovišti neměl být diskriminován na základě svého rasového původu," konstatoval vcelku srozumitelně Nejvyšší soud s tím, že radnice New Havenu zrušila výsledky testů, aniž by dostatečně prokázala jejich diskriminační povahu a předložila spravedlivější alternativy řešení problému. Soud rovněž odmítl námitku, že radnici k tomuto postupu vedl strach ze žaloby: „Strach ze soudní žaloby nemůže sám o sobě ospravedlnit skutečnost, že úřady využily rasový původ k poškození zájmů osob, které splnily požadavky vyplývající z testů," konstatoval.

Proti takovému výkladu se hlasitě ohradila soudkyně z přehlasované čtveřice, známá bojovnice za práva menšin Ruth Baderová Ginsburgová. Prohlásila, že verdikt Nejvyššího soudu sice formálně naplňuje politiku rovných možností, zároveň přitom ale poškozuje podstatu této politiky a bude mít nedozírné dopady. Její rozhořčení je vcelku pochopitelné, protože Nejvyšší soud všem zaměstnavatelům jasně řekl, že dávat přednost černochům a jiným menšinám přednost jen proto, že nejsou bílí, není správné. Média hned začala diskutovat o změně zaběhaných pravidel vyplývajících z pozitivní diskriminace. Jaký dopad bude verdikt Nejvyššího soudu mít na další fungování americké společnosti, je předčasné spekulovat, nicméně je jasné, že právě tato změna rozhodně nepatří k těm, na nichž Barack Obama založil svůj volební úspěch.

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře