Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Boje v Benghází

V Benghází hráli studenti, vzešlí ze zvýhodněného sociálně-ekonomického prostředí, užívající internet a sociální sítě, rozhodující roli při organizování protestů 17. února 2011. Všichni ale víme, že to nebyla pouze touha po svobodě, co mělo vyburcovat proměnu libyjské společnosti.

  • boje-v-benghazi

Dnes když revoluční nadšení opadlo jsme svědky dalších střetů mezi Libyjci. Zdá se, že bojovníci věrní Kaddáfímu se vracejí.

Potvrzuje to i varování ze dne 24. 1. 2013 kdy britská vláda vyzývá své občanyk okamžitému odchodu z libyjského Benghází. Důvodem je podle ní bezprostřední hrozba mířená proti Západu. Náměstek libyjského ministra vnitra Abdalláh Masúd ale prohlásil, že pro varování není žádný důvod. Své občany však mezitím k odjezdu z Benghází vyzvalo také Nizozemsko a Německo.

Bojové jednotky v Benghází

Britské ministerstvo zahraničí varovalo, že občané západních zemí čelí v libyjském městě Benghází "konkrétní a bezprostřední" hrozbě. Co by to přesně mohlo být, ale nesdělilo. Úřad nicméně doporučuje Britům, aby město raději opustili. "Víme nyní o konkrétní a bezprostřední hrozbě občanům západních zemí v Benghází. Vyzýváme všechny britské státní příslušníky, kteří tam v rozporu s našimi doporučeními zůstávají, aby ihned odjeli," uvedlo v prohlášení ministerstvo.

Nizozemsko mezitím uvedlo, že bezpečnostní situace v Benghází je nejistá, existuje zde hrozba násilí, a doporučilo svým občanům vyhnout se cestám do Benghází i do oblastí východně od něj. Německé ministerstvo zahraničí varovalo před "bezprostředním konkrétním" nebezpečím, podrobnosti ale nesdělilo. Po britském varování zrušila své dnešní lety do Benghází letecká společnost Air Malta.

Loni v září zaútočili v Benghází islamisté na americký konzulát, zabili přitom amerického velvyslance a další tři Američany. Na americkou vládu se poté snesla kritika, že věděla o varování před případným útokem, ovšem neučinila nic, aby zajistila bezpečí pro své občany.

Bylo toto varování opodstatněné?

Samozřejmě, varování opodstatněné bylo.

Světové deníky přinesly zprávy o pumovém útoku v Benghází ze dne 13.5.2013, výsledkem je nejméňě 15 mrtvých a 30 raněných.

Podle agentury AFP dne 15.6. 2013 skupina ozbrojenců zaútočila na objekty patřící armádě a policii. Intenzita palby, během níž se ozývaly i exploze, po půl šesté ráno sice značně poklesla, ale sporadické výstřely byly ve městě slyšet i poté.

Libyjské speciální síly na svém účtu sociální sítě Facebook podle AFP uvedly, že šlo o přestřelky z lehkých zbraní, ale také s použitím raket, a že protivníkem byla skupina "stojící mimo zákon". /tedy zřejmě Kaddáfího příznivci./

Dnešní incident se odehrál týden po ozbrojených střetech, které si v Benghází vyžádaly životy 31 lidí. Bojovalo se před sídlem místních milicí, brigády Libyjský štít, která údajně působí se souhlasem ministerstva obrany. Podle vojenského mluvčího střelba propukla, když protestující dav začal volat po rozpuštění milicí a jejich odzbrojení.

V Benghází více než jinde v zemi roste nesouhlas s činností bojovníků z dob revoluce, kteří různými blokádami či hrozbami chtějí prosadit, aby z politického života byli vyloučeni všichni, kdo spolupracovali s vládou svrženého diktátora Kaddáfího.

Nové libyjské vedení se řadu měsíců snaží různé ozbrojené skupiny a milice buď odzbrojit, nebo začlenit do řádných bezpečnostních složek. Ty jsou zatím příliš slabé na to, aby dokázaly zajišťovat bezpečnost v zemi zaplavené zbraněmi. Ústřední vláda proto povoluje některým z nejmocnějších milicí udržovat alespoň zdání pořádku.

Od této chvíle je stále jasnější, že vládě v Libyi se nepodařilo získat kontrolu nad zemí, po jižní frontě, kde území stále do jisté míry ovládají Kaddáfího příznivci se zřejmě otevírá východní fronta.

Pisatel knihy v „Srdci Kaddáfiho Libye", Patrick Haimzadeh celou situaci shrnuje následovně:
„Rádi bychom věřili, že pokaddáfíjský režim bude více respektovat lidská práva, ovšem zdejší bohatství a sociální organizace jsou plně spjaty s klientelismem, který bude patrně ještě dlouho těžkým dědictvím libyjské společnosti. Ať už současná krize dopadne jakkoli, bude pouze na Libyjcích najít originální typ organizace, jež by jim vyhovovala."

Dodávám , že pro Libyjce to bude o to těžší, že své zájmy v Libyi uplatňují také západní země.

„ Pokud budou současné tendence v libyjském politickém životě pokračovat, země přestane existovat jako jeden stát." Yousef Shakir, bývalý poradce Kaddáfího.

Již 4.března 2012 představitel NTC (národní přechodná rada) Mahmoud Jibril el-Warfally připustil, že rozdělení Libye je naprogramováno mocnými zeměmi západu a bojí se o ztrátu samostatného Libyjského státu. Když to řekne zrovna tento člověk, který je hlavní ikonou rebelů a povstalců, kteří byli schváleni západem – je to na pováženou. Tato a mnoho dalších informací se však do Evropy vůbec nedostane.

Celou Libyi zachvacují masové protesty. Dva roky po pádu Kaddáfího režimu zatím nebyla koncipována nová ústava. Nové, libyjské úřady zjevně selhaly při udržování zákona a pořádku. Zločinnost bují a lidová nespokojenost je na vzestupu.

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře